GRANADA A VULCÁN MASAYA (Nicaragua, 2016)

Jak jsem ji psala v předešlém článku, přesunula jsem se z Kostariky do Nicaragui. Využila jsem autobus, který jel do hlavního města, ale zůstala jsem v Granadě. Granada patří mezi jedno z nejhezčích měst Nicaragui. Nalezneme zde velké množství kostelů a již od prvního momentu si uvědomíte, jak je to tu jiné. Jen stěží naleznete dům, který by byl nudně bílý nebo šedivý. Vše je zde veselé. I lavičky v parcích jsou veselé. Celkový dojem z Nicaragui je právě takový, že je barevná. Ceny oproti Kostarice jsou opravdu lidové, přirovnala bych to k cenám v Česku. Naučila jsem se, že jak jsem sama, tak se snažím nikam nechodit po setmění. Takže každý den zakončuji den kolem 16h. Brzy se zde stmívá, kolem 17h. Ležím na hostelu a plánuji druhý den.

Poblíž Granady je Vulcán Masay, město Masay a Laguna Masay. Vše bych chtěla navštívit. Čtu tedy různé články a dočítám se, že vulkán Masay je stále aktivní a že stezky zde zaberou tak 4h než to projdete. Zní to dobře. Navíc zde neustále svítí sluníčko, takže se člověk vůbec nemusí bát, že by bylo zataženo a nic jste neviděli. Ráno tedy podle mapy jdu kousek k tržišti, kde má být zastávka pro autobusy jedoucí do Masay. Když nastupuju do autobusu, tak chci platit u řidiči a říkám Vulcán Masaya, z jho řeči pochopím, že jede jenom do města. Tak vystupuju. Všímá si mě někdo jiný, tak zase moje formulka Vulcán Masaya. Tak chlapík na mě španělsky a ukazuje někam rukou a říká collectivo. Tak děkuju a jdu tedy lovit nějakou zastávku, kde jezdí collectivo (dodávka, která nemá tolik zastávek jako chicken bus), ale je o něco dražší (jedná se max o 10 Kč). Přicházím na plácek, kde stojí pár bílých dodávek a chodím dokola a koukám, která má napsáno Masay. Nic. Takže se někoho ptám Vulcán Masaya, tak mi ukazuje dodávku co je nejblíž. Tak mu dávám peníze a rozumím, že si mám sednout a později. Zde je jiný systém placení. Nasedám a sedím v tom vedru. Nemám ponětí v kolik odjíždíme, postupem času pochopím, že se odjíždí, až je dodávka plná. Cesta ubíhá rychle, lidé se zde střídají, někdo vystoupí, někdo zase nastoupí. Jezdí řidič a pak člověk, který vybírá peníze. Vysazují mě na místě a ukazují, že vlevo je vulcán Masaya. Přecházím silnici a dostávám se ke vstupu. Zde už holka mluví anglicky, tak říkám, že chci jenom jeden lístek. Na to mi odpovídá, že klidně, ale že musím mít auto, abych se dostala dovnitř. Vulcán je aktivní a pro bezpečnost lidí zavedli to, že musíte jet pouze autem, kterým se vyvezete až přímo na vrchol a zde můžete pobýt 5-10 min a pak musíte zase odjet. Je to z toho důvody, kdyby sopka vybuchla, tak aby bylo možné opustit místo co nejrychleji. Takže přemýšlím co dál. V ten moment přijíždí mikrobus, tak se průvodce ptám, jestli by mě nevzali sebou, že jsem nevěděla, že se zde nedá pěšky. Průvodce s tím nemá problém. Jedná se o Německé turisty. Je jich tu asi 10. Přijdu si jak vetřelec, ale nikdo to tak nebere. Bavíme se, co tu dělám atd. Přijíždíme na vrchol sopky. Jsou zde vojáci a pravdu to tu hlídají, aby nikdo nešel mimo vyznačenou trasu. Není zde okruh nic, je to jenom pouze vyhlídka, kdy se koukáte do kráteru. Musím říct, že to byl parádní zážitek, protože můžete vidět tekoucí lávu. V ten moment si člověk začíná uvědomovat to nebezpečí. Po 10 min na nás stráž píská, že je konec prohlídky.

Nasedáme zpátky do mikrobusu. Průvodce se mě ptá, jestli chci odvést jenom na vrátnici, nebo že pokračují dále do města a pak na Lagunu, že klidně mohu jet s nima. Tak říkám, že bych té nabídky využila, pokud to nevadí ostatním. Říkal, že v tom není problém, že pro ně je to vlastně poslední den dovolené. Takže jsem ráda. V Masaye nemáme ani tak prohlídku města, jako spíš trhu, který je zaměřený na ruční výrobu. Naleznete zde: látky, tašky, kabelky, peněženky, malby, řetízky, náramky, prstýnky, trička, prostě vše, co je nějak spojeno s tématikou Nicaragui. Kupuju zde ručně pletený náramek na ruku. Po asi hodině se přesouváme k Laguně. Z průvodce vím, že voda zde je teplá. Je to nádherná podívaná. Zastavili jsme u nějakého občerstvení, odkud je právě vidět na celou Lagunu. Nemá to chybu, ta barva. Přesouváme se tedy až dolů k vodě. Zde zajíždíme k nějakému hotýlku, který má svou restauraci a svůj vlastní vstup do vody. Objednáváme jídlo a spousta lidí jde plavat. Každého překvapí, jak je voda teplá. Je ohřívána právě tím teplem ze sopky. Na zakončení dne to tu nemá chybu.