ISLA DE OMETEPE (Nicaragua, 2016)

Isla de Ometepe je asi druhé nejznámější místo Nicaragui. Jedná se o ostrov, který se nachází na jezeře Nicaragua a je velice typický a zvláštní tím, že se jedná o malý ostrůvek, na kterém jsou dvě sopky. Sopka Concepcion a sopka Maderas. Sopka Concepcion je více navštěvovaná, protože je majestátnější než vedlejší sopka. Na sopku je možné udělat túru. Celá trasa zabere asi 12h a je možné ji udělat pouze s průvodcem. Tohle bylo mimo mé možnosti vzhledem k tomu, jaké je tu teplo. Představa strávit celý den výšlapem na sopku, kde se ani nenacházejí stromy, to není nic pro mě. Z Granady jsem si vzala chicken bus, který jel do města Rivas. Odsuď jsem pokračovala pěšky do San Jorge, kde se nachází přístav. Trajektem jsem se přesunula na ostrov Isla de Ometepe, konkrétněji do městečka Moyogalpa. Trajektem je to asi hodinka.

Na ostrově se nachází i letiště, pokud by někdo chtěl využít leteckou dopravu. Ostrov má svůj vlastní život. Kolem ostrova vede jedna silnice. Celý ostrov se dá projet za celý den a navštívit pár zajímavých míst. Většina lidí si zde pronajme skůtr a drandí na skútru. Já sebou bohužel neměla řidičák. Takže jsem byla ráda, když jsem si půjčila kolo a mohla se projet aspoň po části ostrova. Druhý den po příjezdu jsem si dala snídani a vypůjčila jsem si kolo. Řádně jsem se namazala opalovacím krémem (za celý pobyt jsem ho ještě ani jednou nepoužila), protože počítám, že budu celý den na kole a nechci být spálená. Čekala mě 13km trasa do San Jose de Sur, kde se nachází motýlí farma. Cesta byla krásná, hezky rovně, minimální provoz, zpevněná cesta, výhled celou dobu na sopku. V Chaco Verde (motýlí farma) nechávám kolo před bránou a jdu se tedy podívat na motýlí farmu. Je to zvláštní, být ve voliéře, kde kolem vás poletuje velké množství motýlů. Je možnost projít i zbytek území, kdy procházíte deštným lesem a kolem jezera, odkud máte parádní výhled na obě sopky. Nachází se tu i pláž, kde se můžete vykoupat. Po většinu času vás ani nenapadne, že jste vlastně stále na jezeře. Člověk tak nějak očekává, že ta voda bude slaná. Po prohlídce mi nezbývá nic jiného, než se vrátit dalších 13km zpět do Moyogalpa. Asi 4 km před Moyogalpa je známá pláž, z které se dá pozorovat západ slunce. Přijíždím sem brzy, dávám koupel a pak přemýšlím co dál. Pokud zůstanu na západ slunce, tak to mám domů stále 4 km po silnici, kde nejsou lampy, takže se rozhoduji, že pojedu pro svou bezpečnost zpět. Ve městečku vracím kolo, dávám večeři a jdu zpět na hostel. Mám štěstí a zastihnu západ slunce odsuď. Pro mě to je vlastně za celou dobu první západ slunce. Škoda že to trvá jenom chviličku.

Druhý den se přesouvám na druhou stranu ostrova, kde by měli být další místa co navštívit. Přesouvám se do Altagracia. Městečko je to daleko menší než Moyogalpa (stále si nepředstavujte tisíce lidí). Ubytovávám se a půjčuju si od majitele kolo, na kterém chci dojet k pláži Santo Domingo. Cesta už to není tak jednoduchá jako den předtím, je to více kopcovité a kolo taky není moc úžasné. Cestou se stavím ještě v Ojo de Aqua. Vše je samozřejmě zpoplatněno, ale za velice příjemné ceny. A co to vlastně je? Je to přírodní koupaliště s křišťálově čistou vodou, která pramení z podzemní vody v blízkosti sopky Concepcion. Voda je zde studenější oproti jezeru, protože je stále tekoucí a voda se tu dlouho nezdrží, tak ani není moc času, aby se prohřála. Barva vody opravdu zaujme každého. Nacházejí se zde převlékárny a restaurace. Zůstávám zde asi 2h a snažím se užít klidu, kterého tu moc není. Po návštěvě Ojo de Aqua pokračuju další asi 4km k pláži Santo Domingo. Bohužel je to tu zde nastavené tak, že pokud chcete na pláž, musíte jít někam do baru, restaurace, která má soukromí vstup na pláž. Co se tak dívám, tak ani není pořádně o co stát. Takže obracím kolo a vracím se zpět do Altagracie. Zítra plánuji přesun do San Juan del Sur.