MATAGALPA (Nicaragua, 2016)

Po 2 dnech v Leonu a úžasném vulcano boarding se přesouvám do Matagalpy. Je to městečko v horách, které je známé pro pěstování kávy. Jsou zde obrovské plantáže kávy. Přesun je zase jednoduchý s jedním přestupem a zase pomocí Chicken Busu. Díky tomu že jsem v horách, tak je tu jiné klima, kdy se tu ochladilo na krásných 20 stupňů a lépe se tu dýchá. První den se jenom procházím po městečku a koukám na nějaké suvenýry, co bych přivezla. Nic nenaházím. Seznamuji se na hostelu s Němkou, která se díky tomu že umí španělsky seznámila v autobuse s nějaký místním chlapem, který jí pozval, jestli se nechce podívat na jeho rodinnou plantáž, jak to chodí s výrobou kávy. Ptá se mě, jestli se k ní nechci přidat. Že se bude cítit daleko lépe, když půjde ještě s někým, než kdyby šla sama. Takže se domlouváme na druhý den. Scházíme se společně, a čekáme, až dorazí ten její kamarád. Přesouváme se autobusem někam za město. Někam do neznáma, kde vystoupíme a jdeme přes pole směrem do neznáma. Situace je to zajímavá. My dvě se mezi sebou bavíme anglicky a on nám nerozumí. Přicházíme do místa, kde se nachází nějaké obydlí. Vítá se se svým příbuzenstvem a začíná nám ukazovat, jak to zde chodí. Veškerou kávu, kterou nasbírají na plantáži přinese do místa, kde se musí ty boby oloupat.

Nedělá se to ručně, ale pomocí přístroje. Nahoře se vše hodí a dole to přístroj rozloupne a roztřídí. Na jednu stranu to, co není potřeba a na druhou stranu kávová zrna. Kávová zrna se pak ponoří do vody na 2h a až poté se sušší na sluníčko.

Zarazilo mě to, že kávové zrno není černé, ale je bílé. Až poté je mi vysvětleno, aby byla černé, tak musím projít pražením a tím získá tu barvu, která je typická pro kávu. Poté nás zavádí na plantáž. Moje představa byla zase mylná. Myslela jsem si, že to bude políčko na rovině. Ne, kávovník se pěstuje v lese, je potřeba, aby rostliny byly něčím kryty, proto se zde nacházejí banánovníky a kávovník nepotřebuje rovné prostředí.

Rostlina ze semínka roste 2 roky, než začne plodit. Výklad nemáme 100%, protože Němka sice umí španělsky, ale ne plynule. Navíc nedostáváme typický výklad jako když jdete vyloženě na placenou přednášku, ale dostáváme výklad, na co se zeptáme, to nám řekne. Je zajímavé vidět ten proces. Další den máme v plánu se projít jenom ke kříži, který je dominantou města. Nachází se nad městem a celá procházka nám zabrala asi 4h. Poslední den, který trávím v Matagalpa věnuji spíše odpočinku a balení. Čekají mě záverečné přesuny zpět do Kostariky a poté do Kanady.