2. DEN: BHULBHULE (840 M N.M.) - GHERMU (1 130 M N.M.) (Nepál, 2017)

Dnes den plný sluníčka, pár set nastoupaných metrů, výhledů na řeku a pocit, že to nikdy nemůžu dokončit.

Ráno vstávání v 7h , abych stihla snídani, kterou jsem si včera večer předobjednala. Nejsem zvyklá brzo po probuzení snídat, tak si dávám pouze ovesnou kaši s jablkem a k tomu černý čaj s citrónem. Nějak tu svou imunitu chránit musím. Po snídani se snažím přeorganizovat svůj batoh. To znamená, že vyndavám trekové hůlky, nepodstatné věci dávám do spodní kapsy, do velké kapsy oblečení společně se spacákem a do úplně vrchní kapsy permity, mapu a další věci, co bych mohla během dne potřebovat. Kupuji si balenou vodu a vydávám se kupředu. Nejprve mě čeká rovný úsek, kdy jdu do Nadi Bazar. Domečky, respektive lodge tu jsou barevné, se zahrádkou. Cestou potkávám Nepálce, kteří jedou do práce a nebo potkávám děti, které jdou do školy. Míjím vodní nádrž a zde potkávám první turisty, kteří si nesou svůj vlastní malý batůžek a mají vlastního nosiče a průvodce. Tempo máme vcelku stejné, což mě těší, když já si nesu svůj 12 kg batoh.

Začíná stoupání do vesnice Bahundanda. Je to pěkný krpálek. Neustále zastavuji a doplňuji vodu. Je nás zde více, kdo přemýšlí nad tím, proč už takhle od začátku je to tak do kopce. V průvodcích přeci psali, že to půjde postupně. Bohužel, každý den se najde nějaký větší převýšení, které se musí zdolat na krátké vzdálenosti. Budu si na to muset zvyknout. Když dorazím do Bahundady, jsem ráda, že zde můžu posedět. Měla jsem ten nápad, že zde poobědvám a pak budu pokračovat dále. Přeci jenom je lepší se najíst, až když kopec zdoláte než před ním. Nachází se tu check point, ale jinak nevidím nic, kde bych se mohla najíst. Všichni tu tak nějak sedí a ujídají ty svoje zásoby (musli tyčinky). Mě se do nich nechce. Říkám si, že si dám oběd tedy v další vesnici. O pár set metrů dál ale nacházím místo, kde se můžu naobědvat. Sedím, pozoruji lidi kolem a vůbec se mi nikam nechce. Mám za sebou 8km a před sebou už jenom 5 km, kdy naopak z 1 310 m n.m. budu sestupovat do Ghermu, které se nachází ve výšce 1 130 m. Tohle už půjde lehce.

Hned z Bahundady je prudký sešup, kdy sestupuji níže k řece. Jde se okolo rýžových teras, která se teprve připravují. Začínám pociťovat únavu z toho výšlapu, z tepla a celkově se těším, až dojdu do Ghermu, kde budu moci dát chvilku odpočinku a hlavně zde i přenocuji. Po celý den jsem potkávala jeden pár. Vždy, když jsme se míjeli, tak jsme si říkali Ahoj a smáli se. Za celý den to bylo asi 10x. Jaké to náhoda, když je potkávám v lodgi, v které mám naplánováno zůstat. Vzhledem k tomu, že jsem ráno vyrážela brzo, tak se do Ghermu dostávám už v 15h. Vybaluji věci, dávám sprchu, oběd a jdu si lehnout. Mám toho dost. Večer se bavím s tím párem, že po celou dobu jsme potkávali moc lidí, co jdou opačným směrem. Bohužel, jak jsem již psala, napadl sníh a sedlo bylo uzavřené. Spousta lidí se tedy vrací zpět a my je potkáváme. Stále doufáme v to, že nám se zadaří projít sedlem. Uvidíme, co nám přinese další den. Zatím sluníčko pálí a nedokážeme si představit, že bychom se měli dostat do výšky, kde bude sníh.