4. DEN: DHARAPANI (1 860 M N.M.) - CHAME (2 670 M N.M.) (Nepál, 2017)

Vstávání tentokrát není tak příjemné jako v jiné dny. Sice mám teplý spacák a neustále ho používám jenom jako peřinu, ale není lehké v 7h ráno vylézt do té studené místnosti a donutit se k pohybu. Jsem velice ráda, že mám péřovou bundu. Je to věc, kterou využívám denně. Večer když přijdu z treku, tak se do ní převlékám a ráno, když vstávám, tak v ní jdu na snídani. Nejhorší je asi lézt do těch studených bot. Dneska je navíc počasí pochmurné. Chvilkami prší. Doufám, že se nerozprší pořádně a nebudu muset někde zůstávat. No uvidíme, co mi dnešní den přinese. Každý den se snažím vždy projít celou vesnici a zůstat v poslední lodgi. Tahle vesnice byla pěkně dlouhá. Dokonce zde mají i pekárnu. Pokračuji do vesnice Bagarchap, kde je první zeď s modlitební mlýnky. Roztáčím je. Je to zajímavý pocit. Viděla jsem to vždy jenom na videu a nyní mám tu možnost je roztáčet sama.

Počasí je stále pochmurné. Lehce prší, ale jdu v kraťasech a bundě. Většina lidí na mě kouká jak na blázna, protože všichni jsou nabalení a mají ponča. Dneska je první den, kdy si všímám, jak se lidé neumějí oblékat. Nemají problém jít v péřové bundě. To asi moc nechápu. Taková zima není. Co budou dělat, až budeme ve vyšší nadmořské výšce? Pokud by bylo dobré počasí, tak je možnost vidět mezi stromy vrcholy hor Lamjung Himal (6 983 m) a Annapurna II (7 937 m). Bohužel já takové štěstí nemám. Stále jsem ráda aspoň za to, že neprší. Nevím čím to, ale od tohodle úseku začíná být více trekařů. Spousta lidí asi dojela jeepem do Chamyaje a odtud se rozhodla pokračovat. Jsou tu skupinky lidí, s kterýma se budu postupně potkávat. Před vesnicí Timang potkávám Nepálské vojsko. Nevím, jestli mají nějaké cvičení, nebo jestli se vracejí od hranic, nebo co se děje. Většinou chodí jednotlivě a každý má samopal. Před vesnicí je stoupání, kdy musíte zdolat pár schodů. Ve městě sedám na oběd. Již několik dní jsem se pokoušela poslat sms domů, ale nějak nefunguje roaming. Skoro v každé lodgi je dostupná wifi, ale nikdy jsem jí nevyužila. Až dnes tedy žádám o heslo a připojuji se na fb, abych zde dala fotografii a mohla všem dát vědět, kde jsem a že jsem v pořádku. Když dojím oběd a chci vyrazit, tak koukám, že prší více. Stále to ale není nijak hrozné. Beru na sebe goretex kalhoty a pokračuji dál. Cesta z Timang do Lata Marang je jednoduchá, bez velkého stoupání. Nejedná se o nijak velkou vesnici, spíše o pár chatrčí. Je zde rozcestí, buď se pokračuje po cestě pro auta anebo po turistické cestě. Každý se vydává turistickou cestou, tak se také přidávám. Sestupujeme níže, kde přecházíme most a čeká nás šplhání do vesnice Thanchok. Vesnice je to větší, ale poněkud jiného rázu. Chatrče jsou postavené jenom z kamení. Vede zde úzká ulička, po které jdu a prochází zde i dobytek, který se pohybuje volně.

Na konci vesnice mě čeká už jenom chůze do vesnice Koto, kde je hodně prodejců, kteří prodávají čepice z jačí vlny. Čeká mě Check point. Po této kontrole se vydávám do finálního místa dnešního dne. Jedná se o vesnici Chame. Odchytává mě Nepálka, jestli chci ubytování a že wifi je zdarma. Tak souhlasím. Než si vybalím věci na spaní, tak se rozprší. Takže jsem měla štěstí, že jsem nikterak nepromokla. Jenom lehce mokrá bunda, ale nic, co by přes noc neuschlo. Vydávám se do jídelny, kde jsou kamna, u kterých sedí Nepálka, taková starší ženská a pak pár z Číny. Dáváme se do řeči, jak to vypadá dále na treku. Všichni jsou z počasí rozmrzelí. Číňané dostávají informace od kamarádů, kteří mají denní náskok, že ta jejich parta kvůli počasí zůstává v Pisangu o den déle. Takže přemýšlíme co dál. Když budeme pokračovat kupředu, může se stát, že nenajdeme ubytování, protože zde budou lidi, co zůstali o den déle. Další možností je též zůstat o den déle v tom místě, kde se zrovna nacházím. Koukám na internet na počasí. Na asi třech serverech předpověď nevypadá nijak dobře. Déšť a nebo sníh několik dní. Zkouším teda ještě jednu stránku, o které vím, že je dobrá na předpověď. Zkouším Nory. Podle nich má být deštivé počasí přes noc, ráno ještě pod mrakem, ale od 11h by se mělo počasí lepšit a v další dny jenom slunečno. Doufám, že tahle předpověď vyjde, protože jsem momentálně v rozpoložení, kdy se mi chce brečet, že jsem ještě pořádně neviděla hory. Musím doufat v lepší zítřky.